Štítek: USA

  • Anthropic zablokoval Fable jen pár dní po spuštění. A podle mě je to varování pro celý AI trh

    Anthropic před pár dny představil Claude Fable 5 jako svůj nejsilnější veřejně dostupný model. Firma ho popsala jako model nové „Mythos-class“ úrovně, který má výrazně lepší schopnosti v programování, znalostní práci, vizuálním porozumění i vědeckých úlohách. Jenže místo dlouhé oslavné fáze přišel velmi rychlý zádrhel: 12. června Anthropic oznámil, že přístup k modelům Claude Fable 5 a Claude Mythos 5 pozastavuje.

    Podle Reuters za tím nestojí jen interní rozhodnutí firmy, ale americký vládní příkaz související s omezením přístupu zahraničních osob k těmto nejpokročilejším modelům. Důvodem mají být obavy z národní bezpečnosti a z možného obejití bezpečnostních pojistek, zejména v oblasti hledání softwarových zranitelností. Anthropic s tímto postupem nesouhlasil a tvrdí, že kvůli příkazu musí přístup k Fable 5 a Mythos 5 náhle vypnout pro všechny zákazníky, aby byl v souladu s regulací.

    Podle mě je na celé kauze nejzajímavější jedna věc: AI modely se tím definitivně přesouvají z kategorie „software jako každý jiný“ do kategorie strategické technologie. Dříve se exportní kontroly řešily hlavně kolem čipů, výpočetní infrastruktury a hardwaru. Teď ale vidíme, že regulátor může začít řešit i samotný přístup k modelu. A to je obrovský posun.

    Anthropic přitom už při uvedení Fable 5 upozorňoval, že takto schopný model přináší rizika. U některých citlivých požadavků měl Fable 5 odpověď blokovat nebo přepínat na slabší Claude Opus 4.8. Firma sama přiznala, že pojistky mohou zachytit i neškodné dotazy, protože byly nastaveny konzervativně. Claude Help Center zároveň popisuje, že blokované požadavky se mohly automaticky znovu spustit na Opus 4.8 a uživatel měl vidět informaci o přepnutí modelu.

    A tady je podle mě jádro problému. Uživatelé chtějí výkon, firmy chtějí bezpečnost, regulátoři chtějí kontrolu a vývojáři chtějí předvídatelnost. Jenže tyto čtyři zájmy se začínají dostávat do ostrého konfliktu. Když model zvládá komplexní programátorské úlohy, výzkum nebo bezpečnostní analýzu lépe než předchozí generace, není to jen produktivní nástroj. Je to i potenciální akcelerátor útoků.

    Na druhou stranu si myslím, že příliš široké blokace mohou poškodit důvěru. Pokud výzkumník, vývojář nebo firma najednou neví, jestli model zítra poběží, jestli odpoví, nebo jestli bude nahrazen slabší variantou, bude se mu velmi těžko stavět seriózní produkt nad takovou platformou. To není drobná UX nepříjemnost. To je zásadní problém pro celý ekosystém AI aplikací.

    Můj názor je, že podobných případů uvidíme víc. Čím schopnější modely budou, tím častěji se bude řešit, kdo k nim smí, odkud, za jakých podmínek a pro jaké účely. Frontier AI přestává být jen otázkou benchmarků a tokenů. Začíná být otázkou geopolitiky, regulace, bezpečnosti a důvěry.

    A právě proto je kauza Fable důležitá. Ne proto, že jeden model byl na pár dní nebo týdnů omezen. Ale proto, že ukazuje budoucnost: nejsilnější AI modely už možná nebudou dostupné stejně jednoduše jako běžná cloudová služba. Budou se k nim vázat pravidla, prověřování, regionální omezení a bezpečnostní režimy.

    Podle mě tím končí romantická fáze generativní AI, kdy se každý nový model bral hlavně jako technologická atrakce. Teď začíná tvrdší období. Období, ve kterém nebude stačit mít nejlepší model. Bude nutné dokázat, že ho umíme bezpečně provozovat, rozumně regulovat a zároveň nezabít inovaci přehnaným strachem.

  • Nový model – Claude Fable 5

    Anthropic vypustil nový model Claude Fable 5 a já mám pocit, že je to jeden z těch momentů, kdy se o AI nebude mluvit jen jako o „chytřejším chatbotu“. Fable 5 podle mě ukazuje směr, kterým se velké jazykové modely posouvají: méně jednoduchého odpovídání, více dlouhodobé práce, více autonomie, více schopnosti držet kontext a řešit složité úkoly napříč hodinami práce.

    Zároveň ale přichází i méně příjemná část. Spolu s novým modelem se znovu otevírá otázka tokenů, kreditů a skutečných nákladů na používání AI. A upřímně: myslím si, že právě tady začne mnoho uživatelů poprvé opravdu chápat, že token není abstraktní technický detail. Token je jednotka spotřeby. A u nejvýkonnějších modelů se z něj stává velmi konkrétní položka v rozpočtu.

    Fable 5 je prezentovaný jako tzv. Mythos-class model, tedy model nové výkonnostní kategorie. Anthropic u něj zdůrazňuje hlavně software engineering, analytickou práci, práci s vizuálními vstupy, vědecké úlohy a dlouhé komplexní zadání. To je přesně oblast, kde podle mě dává takový model největší smysl. Ne na běžné „napiš mi krátký e-mail“, ale na situace, kdy po modelu chceme skutečnou práci: projít kódovou bázi, navrhnout architekturu, analyzovat dokumenty, řešit složitější rozhodování nebo fungovat jako agent nad delším úkolem.

    Tohle je důležitý posun. U předchozích generací modelů jsme se často bavili o tom, jestli umí lépe psát, lépe sumarizovat nebo méně halucinovat. U Fable 5 je podle mě zajímavější otázka jiná: kolik práce mu můžeme svěřit najednou a jak dlouho dokáže zůstat konzistentní?

    Jenže vyšší schopnosti znamenají i vyšší spotřebu. A tady se dostáváme ke kreditům. Fable 5 má být dočasně zahrnutý v placených plánech bez dalšího příplatku, ale následně se jeho používání přesune do režimu usage credits. Jinými slovy: základní předplatné už nemusí být automaticky vstupenkou k neomezenému používání nejvýkonnějšího modelu. Pokud budete chtít jet dál, budete používat kredity a ty se budou počítat podle spotřebovaných tokenů.

    Podle mě je to logický, ale nepohodlný vývoj. AI firmy dnes řeší obrovské náklady na inference, tedy samotné provozování modelů. Čím silnější model, tím dražší výpočet. A jestli má Fable 5 zvládat delší kontexty, autonomní práci a náročnější reasoning, není realistické očekávat, že bude stát stejně jako běžný konverzační model pro každodenní drobnosti.

    Pro uživatele to ale znamená jednu věc: budeme muset začít přemýšlet ekonomicky. Už nestačí ptát se „který model je nejlepší“. Důležitější otázka bude „který model je nejlepší pro tento konkrétní úkol“. Na jednoduché věci bude často zbytečné pálit Fable 5. Naopak u komplexního refactoringu, hluboké analýzy nebo důležitého návrhu systému se může dražší model vyplatit, protože ušetří čas, sníží počet pokusů a možná dodá kvalitnější výsledek na první průchod.

    Mně osobně se líbí, že Anthropic u Fable 5 otevřeně řeší i bezpečnostní vrstvu. U některých citlivých oblastí, například u části kyberbezpečnostních, biologických nebo chemických dotazů, má model přepínat odpověď na jiný, více omezený model. To může být pro část uživatelů frustrující, protože občas narazí i legitimní požadavky. Na druhou stranu chápu, proč se to děje. Čím schopnější modely jsou, tím víc se z nich stává nástroj, který může pomáhat, ale také škodit.

    Za mě je Fable 5 hlavně signál. Signál, že vstupujeme do fáze, kdy špičkové AI modely nebudou jen „součástí předplatného“, ale spíše výkonnostní vrstvou, za kterou se platí podle skutečného využití. Podobně jako u cloudu. Nikdo nečeká, že bude donekonečna provozovat obří GPU instanci jen proto, že má měsíční tarif. U AI se k tomu pomalu dostáváme také.

    Prakticky bych proto doporučil jednoduchý přístup: Fable 5 používat tam, kde potřebujeme špičkový výkon, delší autonomní práci nebo hlubší reasoning. Pro rutinní texty, běžnou sumarizaci, jednoduché otázky a rychlé nápady bych zůstal u levnějších modelů. Ne proto, že by Fable 5 nebyl lepší, ale proto, že nejlepší nástroj není vždy ten nejdražší. Nejlepší nástroj je ten, který dává smysl vzhledem k úkolu, času a ceně.

    A právě to je podle mě hlavní lekce nového modelu Claude Fable 5. Výkon AI dál dramaticky roste. Ale spolu s ním roste i potřeba chápat, co vlastně spotřebováváme. Tokeny už nejsou technická poznámka pod čarou. Tokeny jsou nová měna práce s umělou inteligencí.

  • Nový model – MAI (Microsoft)

    Microsoft představil rodinu nových modelů MAI a podle mě je to jeden z těch momentů, který na první pohled vypadá jako „další oznámení AI modelů“, ale ve skutečnosti ukazuje mnohem hlubší posun. Nejde jen o to, že Microsoft má další model pro obrázky, přepis hlasu nebo programování. Jde hlavně o to, že Microsoft si stále zřetelněji buduje vlastní AI infrastrukturu, vlastní modelovou rodinu a vlastní cestu k tomu, čemu sám říká Humanist Superintelligence.

    Microsoft na své stránce uvádí několik hlavních modelů: MAI-Thinking-1, MAI-Code-1-Flash, MAI-Image-2.5, MAI-Transcribe-1.5 a MAI-Voice-2. K tomu přidává i koncept Microsoft Frontier Tuning, tedy možnost přizpůsobovat modely konkrétním firemním workflow, datům a pravidlům.

    Podle mě je nejzajímavější právě MAI-Thinking-1. Microsoft ho popisuje jako vlajkový reasoning model, postavený od začátku pro matematiku, programování a enterprise nasazení. Má jít o MoE model s 35 miliardami aktivních parametrů a zhruba jedním bilionem celkových parametrů, který má být konkurenceschopný i vůči výrazně větším modelům v softwarově-inženýrských benchmarcích.

    To je důležité, protože AI trh se podle mě začíná lámat od „kdo má největší model“ k otázce „kdo má nejlépe použitelný model pro konkrétní práci“. Microsoft zde očividně necílí jen na laboratoř, ale na každodenní firemní použití: Copilot, VS Code, Foundry, interní workflow, automatizace a data ve firmách.

    Druhý zajímavý kus skládačky je MAI-Code-1-Flash. Ten je navržený jako agentický coding model pro GitHub Copilot a Visual Studio Code. Microsoft zdůrazňuje schopnost plánovat komplexnější vývojové úkoly, řešit vícekrokové workflow a podporovat různé jazyky a frameworky.

    Tady si myslím, že Microsoft hraje velmi silnou kartu. Nemusí nutně vyhrát benchmarkový závod proti každému frontier modelu na trhu. Stačí, když jeho model bude „dost dobrý“, levnější, rychlejší a hluboce integrovaný přímo tam, kde vývojáři pracují. A to je přesně Copilot ve VS Code.

    Vedle textu a kódu Microsoft ukazuje také MAI-Image-2.5, model pro generování a editaci obrázků z textových promptů i nahraných obrázků. Microsoft jej prezentuje jako nástroj pro fotorealistické a designově připravené výstupy s důrazem na přesné editace.

    A pak je tu MAI-Transcribe-1.5, který má zvládat přepis audia ve 43 jazycích, včetně šumu, různých přízvuků a doménové terminologie. To mi přijde prakticky velmi silné, protože přepis schůzek, call center, lékařských poznámek, podcastů nebo interních školení je přesně ten typ úlohy, kde firmy nepotřebují „wow efekt“, ale přesnost, rychlost a spolehlivost.

    Největší strategický signál ale vidím v tom, že Microsoft mluví o modelech trénovaných in-house, o čisté a dohledatelné datové linii, o nedestilování z modelů jiných laboratoří a o dlouhodobé soběstačnosti. V blogovém oznámení přímo píše, že jde o sedm nových modelů vyvinutých uvnitř Microsoft AI.

    Podle mě je to jasná zpráva trhu: Microsoft nechce být jen distributorem cizí AI. Chce být plnohodnotným tvůrcem modelů, provozovatelem infrastruktury, integrátorem do produktů a zároveň dodavatelem enterprise řešení. Jinými slovy, Microsoft se snaží vlastnit celý řetězec od čipu přes model až po aplikaci v Excelu, VS Code nebo Copilotu.

    Zajímavý je také koncept Frontier Tuning. Microsoft ho popisuje jako přístup, kde se modely učí přímo z konkrétních workflow organizace v uzavřeném prostředí. Tady bych byl osobně opatrný i nadšený zároveň. Nadšený proto, že firemní AI skutečně potřebuje znát procesy, kontext a interní jazyk organizace. Opatrný proto, že čím hlouběji AI vstoupí do interních workflow, tím důležitější bude governance, auditovatelnost, bezpečnost a jasné vlastnictví dat.

    Můj dojem je, že MAI není jen „nová sada modelů“. Je to strategická deklarace: Microsoft chce mít vlastní AI mozek pro vlastní ekosystém. A protože ten ekosystém zahrnuje Windows, Office, Azure, GitHub, Teams, Copilot a vývojářské nástroje, dopad může být obrovský.

    Nečekal bych, že MAI okamžitě změní každodenní život běžného uživatele. Ale pro firmy, vývojáře a celý AI trh je to podle mě velmi důležitý signál. Microsoft říká: máme vlastní modely, vlastní tuning, vlastní infrastrukturu a chceme je dostat přímo do práce lidí.

    A přesně tam se podle mě bude rozhodovat další fáze AI. Ne v krásných demech, ale v tom, kdo dokáže AI spolehlivě, levně a bezpečně dostat do reálného pracovního procesu.

  • Válka za cenu tokenu

    K agresivnímu nacenění za token se po DeepSeek, o kterém jsem již psal, připojuje i MiMo (Xiaomi). Tohle je jen pokračování tržní války mezi Čínou a USA.

  • Market cap Micron 1T

    Market cap pro Micron je 1 bilion dolarů. Je třeba mít na paměti, že tato valuce není způsobena novými závratnými technologie, ale pouze poptávkou na trhu po HW, který se využívá při AI.

  • 2026 a rozdělný svět AI

    Koncepce

    USA AI

    Čínské AI

    Evorpské AI

    Suverenita zpracování

    Mistral

  • USA Cloud Act

    Velmi často se setkávám s dotazy ohledně bezpečnosti modelů, respektive ohledně přístupu k datům, code base, ukládání a používání dat.

    Dotazy jsou podobné, ať se jedná o on premise řešení (Gemma, Mistra, Qwen), o API přístup (Claude, ChatGPT, DeepSeek), o USA, o Čínu.

    Pocit bezpečí vychází z obchodních podmínek, ISO certifikace, SOC2, etc. Nicméně jako základní čtení bych doporučil USA Cloud Act.

  • AirBNB, jazykové modely a národní bezpečnost

    AirBNB si pochvalovalo fungování modelu Qwen od Alibaby a pak přišel dopis z kongresu.